Blogy na Travellerspoint

Presun z Huarazu do Cusca

ochutnavani mistni specialitky

overcast 20 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

V patek 4.6. jsme si konecne nechali vyprat vsechny veci (4 soly/1kg). Puvodne jsme v hostelu planovali zustat 2 dny, ale pak kolem 3. hodiny jsme dostali napad, ze nebudeme ztracet cas a vydame se na dalsi cestu. Taxikem jsme se vydali na bus terminal Movil Tour, kde jsme si koupili listky do Limy. Pani na pokladne neumela moc anglicky, takze nam prodala mista v dvoupatrovem autobuse v hornim patre. Nastesti jsme jeli v noci 22:40 - 6:00, takze jsme nevideli ohromne utesy. Uff. Po zakoupeni listku jsme spechali hned do hostelu, zabookovat letenky do Cuzca. Nase karty, ale nanestesti nebyly pro Peruanske aerolinky validni (nejaky vyssi stupen ochrany), proto se nam nepovedlo koupit letenky pres net. Byli jsme z toho nervozni, ale nastesti po prijezdu na letiste se ukazalo, ze letenky jsou k dispozici. Koupili jsme za 885 solu zpatecni letenky z Limy do Cuzca. Na letisti jsme stravili 3 hodiny a pote nasledoval hodinovy let nad vysokyma horama. Pilot pristaval mnohem vyssi rychosti nez je obvykle, kvuli vysoke nadmorske vysce letiste. Anetka z toho byla potentockovana. Museli jsme vymenit pemprsky :-D. Taxikem jsme se presunuli do nadherneho hostelu Pirwa, v samem centru Cuzca. Po 2 hodinovem odpocinku jsme se vydali na pruzkum mesta. Zvlaste nas zaujal mistni trh, kde se vyjimali neobvykle a exoticke druhy ovoce a zeleniny, ktere oko evropana jen tak nespatri. V oddeleni masa se obzvlaste moc libilo Anetce. Obdivovala hlavne grilovana morcata vcetne hlavy, visici zlute stahnute slepice s velkyma paratama, smrdute ryby a cumacky od krav a prasat :-). Smrad ze syroveho masa se line celym timto oddelenim.
Dnes 6.6. jsme rano vylezli na namesti, kde zrovna probihala kazdonedelni "vojenska" prehlidka, kterou jsme zachytili na kameru. Pote jsme se s radosti vydali opet na trh a v samotnem jeho centru jsme si dali mistni specialitku Ceviche (nejaky morsky mlz s rasami, hnedou ryzi, velkou prazenou kukurici a sladkym oranzovym bramborem). Anetce se nejdriv moc nechtelo, ale kdyz videla moji slinu, tak se pridala. Bylo to moc dobre. A nyni zarizujeme vylet na Machu Picchu a popijime caj z Koky.
IMGP2221.jpgIMGP2212.jpgIMGP2208.jpgIMGP2206.jpgIMGP2202.jpgIMGP2198.jpgIMGP2185.jpgIMGP2182.jpgIMGP2171.jpgIMGP2165.jpg

Napsal/a biokys 10:49 Uloženo ve složce Peru Komentáře (1)

Santa Cruz Trek II

fotodokumentace...

all seasons in one day 15 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

Huascaran

Huascaran

Huascaran

Huascaran

Huascaran

Huascaran

Bejcek

Bejcek

Stolova hora

Stolova hora

Babiccina zahradka

Babiccina zahradka

Vodopad

Vodopad

Ucastnik zajezdu

Ucastnik zajezdu

Kaktus

Kaktus

Honzik lezici, pijici, skoro spici...

Honzik lezici, pijici, skoro spici...

Zde jsme kempovali

Zde jsme kempovali

Ksicht pred horou

Ksicht pred horou

Zena na kameni :-)

Zena na kameni :-)

Smaragdovy jezirko

Smaragdovy jezirko

Taulliraju

Taulliraju

V sedlu

V sedlu

Ksicht

Ksicht

Za stanem

Za stanem

Rano pod Taulliraju

Rano pod Taulliraju

Piju vodu

Piju vodu

Unavena Anetka

Unavena Anetka

Reka vedle naseho taboriste

Reka vedle naseho taboriste

Osel nosic

Osel nosic

Anetka

Anetka

Sherpa z Prahy

Sherpa z Prahy

Panoramata

Panoramata

Panoramata

Panoramata

Panoramata

Panoramata

Hodne vysoko

Hodne vysoko

Kempovani

Kempovani

Nevada Taulliraju

Nevada Taulliraju

Spolecne foto

Spolecne foto

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora Huascaran

Hora Huascaran

Napsal/a biokys 18:13 Uloženo ve složce Peru Komentáře (1)

Santa Cruz trek

aneb "follow the donkey shits"

sunny 15 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

1.den
Telefon nas vzbudil v 6:30, abychom vyrazili na ctyrdenni trek s nazvem Santa Cruz. Jelikoz u nas v hostelu tento trek chtel jit skoro kazdy, predpokladali jsme, ze to bude sranda. Vyrazili jsme s plnyma krosnama (obleceni na 4 dny, spacak, kariamtka, varic, jidlo, esusy) autobusem collectivo do mesta Caraz. S nami do autobusu pristoupil i Honza (cestovatel, ktery tu travi jiz dva mesice), poradil nam jit na trek druhou stranou z mesta Vaquaria. Rekl nam, ze udoli budeme mit stale pred sebou, poslechli jsme ho a vystoupili ve meste Yungay. Odtud jsme jeli busem do Vaqueria. Jeli jsme kolem hory Huascaran, na den presne po 40ti letech od tragedie, ktera se tu stala v roce 1970. 70.000 lidi vcetne 14 ceskych horolezcu zde zahynulo nasledkem zemetreseni o sile 7,9 stupne Richterovy skaly. Cesta trvala asi 6 hodin, byla klikata, bez zadnych svodidel, kamenita a ve vetsine mistech byl sraz nekolik desitek az stovek metru. Verili jsme ve schopnosti naseho ridice a v jeho znalosti terenu. Po dvou hodinovem stoupani, prejezdu nekolika udoli kolem ohromnych skal najednou ridic rika: "prave jsme ve vysce 5000 metru". Byl to neuveritelny pocit :-). Misty nas bolela hlava a proto jsme zvykali listky koky, ktere jsou dostupne v kazdem kramku, pytlik za 1 sol. Pote uz jsme jen klesali dolu az nam ridic kolem 14 hod. oznamil, ze jsme na miste. Vaqueria je osada o dvou domcich, kde jsme potkali akorat arrieros (pruvodci oslu a koni), kteri nas nasmerovali spravnym smerem na trek. Par set metru jsme sli dolu z kopce do udoli a pak nasledoval vystup na nedalekou horu. Sli jsme podle mapky, kterou jsme dostali v hostelu a podle dobre instrukce: "follows the donkey's shits" :-). Jakmile jsme presli horu, na ktere meli pribytky, chyse a domky mistni obyvatele, ocitli jsme se na rovine, ktera lemovala reku z ledovce. Jelikoz se zacalo stmivat, utaborili jsme se vedle dvou stanu v neoficialnim kempu, jemuz panovalo stado krav a byku. Na benzinovem varici v esusu jsme si uvarili klobasku, cerny caj a caj z koky proti vyskove nemoci. V noci nam z nej akorat brnely konecky prstu, jine priznaky snad ani nema :-) Kempovali jsme ve vysce 3900 metru a v noci nam vedle stanu bucel byk. V zivote jsem nevidela krasnejsi pohled na hvezdy :) Honzik mi ukazoval, jak poznam, kde je jizni pol. Na severni polokouli bohuzel nelze demonstrovat :-D.

2. den
Probudili jsme se brzo rano do sychraveho pocasi, navlekli jsme se do tepleho obleceni a uvarili si cinskou polevku. V 8.15 jsme se vydali vstric novemu dobrodruzstvi. Asi za pul hodiny jsme dosli do oficialniho kempu Paria, ktery se vyznacoval jen ceduli a do oblouku zdenymi zachody, ktere byly dost zanedbane. Vydali jsme se dale na cestu a dosli jsme az k malemu pribytku, kde nam mlady Peruanec zkontroloval zaplacene vstupenky do parku (koupili jsme je pri ceste do Vaquarie, 65 solu za jeden). Planinka se zacala menit ve strme stoupani po kamenech a pisku. Pred nami se rozprostel nadherny vyhled na vysokou ledovcovou horu Nevado Taulliraju (5830m) a kolem ni se tycily jen o neco malo nizsi hory Alto de Pucaraju (4640m) a Nevado Pucaraju (5025m). Z te krasy a vysky nas prechazel zrak. V tom jsme potkali skupinku turistu, kteri nas informovali, ze do sedla budeme stoupat jeste 3,5 hodiny a pak 1,5 hodinu dolu do kempu. Uz jsem byla na pokraji sil, tezky batoh me tahl k zemi a Honzika stale vice bolela hlava. Rozhodli jsme se postavit stan primo pod horou Nevado Taulliraju. Byla nam docela zima a proto jsme ulehli ke spanku.

3.den
Tento den povazuji za nejnarocnejsi. Probudili jsme se do mraziveho rana, steny stanu byly namrzle a voda v pet lahvi obsahovala krystalky ledu. Uvarili jsme si cinskou polevku a vydali se na prudke stoupani do sedla Punta Union (4760m). Pri nasi ceste nas doprovazeli "kopaci" - peruanci, kteri podle meho nazoru sli kopat zlato nebo upravovat stezku (v ruce meli krumpace a lopaty). Stoupani bylo neprijemne, museli jsme zhluboka dychat a casto se zastavovat, byl tam velmi ridky vzduch. Pri prechodu sedla se pred nami rozprostrela pohadkova krajina vysokych stitu velehor a blankytne modrych jezer. Potkali jsme tady Cecha, ktery nam dal pozdeji tabletky proti vyskove nemoci. Byli jsme stastni pri pohledu na nadhernou krajinu a na predstavu, ze pujdeme uz jen dolu ;-) Klesani dolu bylo prijemnou zmenou a udelalo se nam trochu lepe. Vydali jsme se na prochazku rovnym terenem az jsme dosli za jemneho destiku k poslednimu kempu pod krasnym vodopadem. Prset zacalo vice a proto se Honzik snazil co nejrychleji postavit stan. Nebylo jednoduche najit misto , protoze vsude byly hovna od krav, oslu a koni. Stan jsme postavili a rychle ulehli do spacaku. Ten den uz jsme nic nejedli, byli jsme vycerpani a meli jsme chut uz jen spat.

4. den
Rano Honzik uvaril rajskou polevku se syrem, na ktere jsme si moc posmakli. Velehory zacali ustupovat a krajina se menila v babiccinu zahradku. Kolem dokola se objevovalo cim dale vic kvetin, zelenych pastvin a stromu. Po ceste jsme snedli par malin a vyfotili kaktusy. V tom nam cestu zastoupil zrzavy byk se svou druzkou a dvemi telatky. Pokazde kdyz se Honzik snazil kolem nej prijit, nastavoval na nej mohutnou hlavu s rohy. Cekali jsme az kolem pujdou pruvodci s oslama, kteri pro 97% turistu prenaseli batohy z kempu do kempu a staveli jim stany. Meli jsme stesti a asi po 10 minutach opravdu prisli a my jsme proklouzli kolem krav. Pote se cesta vlnila nejdrive do kopce, pak z kopce az jsem byla tak unavena, ze jsem sotva tahla za sebou nohy:-(. Po ctyrech dnech a trech nocich jsme dorazili do mestecka Coshapampa. Nastesti tam byla jedna mila señorita, ktera nas vzala taxikem za 40 solu do mesta Caraz. Tato cesta byla opet lahudkou nakonec. Nezpevnene cesty a srazy hluboke jako kanony. Z Carazu jsme se vydali na cestu busem collectivo, ktery nas za 5 solu odvezl do Huarazu. Pak jsme se hrozne prezrali v mistni restauraci. Ufff... :-)
Hodne vysoko

Hodne vysoko


Kempovani

Kempovani


Nevada Taulliraju

Nevada Taulliraju

Napsal/a biokys 16:46 Uloženo ve složce Peru Komentáře (3)

Huaraz

cesta do hor

sunny 30 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

V 13:00 odjizdime z terminalu spolecnosti MovilTour na sever podel pobrezi do mesta Huaraz. Mesta leziciho uprostred Bilych Kordiler (Cordillera Blanca). Cesta byla desiva, zejmena pro Anetku, ktera strach z vysokych utesu a krivolakych zatacek v horach zahanela kynedrylem a panaky whiskey :-). Po osmi hodinach jsme se dostali do Huarazu, kde na nas jiz cekal chlapik z hostelu, kde jsme meli rezervaci. Ubytovali jsme se bez nejmensich problemu a rano se probudili a zjistili, ze Huaraz je skutecne v centru vysokych hor. Kolem dokola se tyci vysoke bile stity Kordiler. Primo z terasy naseho hostelu koukame na nejvyssi horu Peru a zaroven nejvyssi horu tropickeho pasu. Jmenuje se Huascaran a meri temer 7000. Den jsme stravili aklimatizacnim vystupem na prilehly kopec, kde se nachazeji staroveke ruiny Wilkahuai. Me osobne bylo celkem dost nevolno a proto jsem velice rad, ze jsme pred nasledujicimi nekolika dny tento vystup podnikli. Zitra totiz vyrazime na 4 denni trek Santa Cruz, udajne jeden z nejkrasnejsich treku vubec. Takze se ted nebudem nekolik dnu ozyvat :-). Coz nam vubec nevadi :-D. Nasleduje nekolik ilustrativnich fotografii.
Mistni obyvatele

Mistni obyvatele

Utesy

Utesy

Utesy

Utesy

Utesy

Utesy

Nejaky chyse

Nejaky chyse

Mistni obyvatele

Mistni obyvatele

Poust

Poust

Hora Huascaran

Hora Huascaran

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Hora

Spolecne foto

Spolecne foto

Napsal/a biokys 18:41 Uloženo ve složce Peru Komentáře (3)

Lima

aneb jedna dlouha ulice

semi-overcast 20 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

Ve 12 hodin jsme se vydali na pruzkum centra hlavniho mesta Peru. V hostelu jsme dostali mapku, ktera nas mela zavest k historickym pamatkam Limy. Podle mapky vypadala cesta na par set metru. Jednalo se ale o domenku, ktera se ukazala byti chybnou po tri hodinove chuzi po jedne ulici Arequipa, ktera protina snad celou Limu ;-). Behem nasi odpoledni tury jsme se zastavili na obed v mistni restauraci. Menu za 8 Solu bylo vyborne a sestavalo se z rybi polevky, kurete z hranolkama a ryzi, specialnich omacek, zmrzliny a Inca coly (chutna jako bonpary). Behem cele cesty jsme dychali splodiny starych autobusu a aut, ktere na sebe a chodce neustale troubi. Nakonec jsme dorazili na Plaza Mayor s vladnim palacem a katedralou. Uprostred namesti najednou slysime: "Honzo, Honzo!". Po otoceni zjistujeme, ze na me vola moje spoluzacka ze stredni skoly Adriana. Jelikoz jsem vedel, ze se ve stejnou dobu v Peru nachcazi a protoze vim, ze svet je maly tusil jsem, ze bychom se mohli potkat. Ze se ale potkame prvni den v Peru jsem opravdu necekal. Velmi mile setkani :-). Nakonec jsme dosli az k polovyschle rece, odkud byl vyhled na okolni kopce. Timto nas pruzkum konci a proto se obracime na podpatku a masirujeme odchytit autobus, ktery nas odveze zpet do hostelu (10 km stejnou ulici se nam znovu nechce). Cestou na zastavku jsme potkali nejhure vypadajici individuum. Neskutecne zapachal, kulhal na hlave mel papirovou krabici, pres nos mel nasazeny plastikovy kelimek, pres sebe mel prehozeny pytel vycpany odpadkama. Levou ruku mel v sadre a nohy mel mnohokrat obvazane v obinadlech a na pul zasunute v drevacich. Sel z nej strach! Nazpet jsme jeli mistnim autobusem asi hodinu. Tehdy nam doslo, jakou dalku jsme usli. Velice nas take zaujal zpusob dopravy v Lime. Busy jsou mala vozitka (o neco vetsi nez mikrobusy). Posadku tvori ridic a "rvoun". Autobus se pohybuje po predem danych trasach s tim ze neustale zastavuje, aby nabral nebo nechal vystoupit cestujici. Rvoun neustale pokrikuje na kolemjdouci, snzice se jich co nejvice nalakat prave do sveho minibusiku. Pote co cestujici nastoupi, vybira od nich patricne jizdne. Od nas si vzal 2,3 Solu. Nyni sedime na strese naseho hostelu, popijime vinko, jime cerne olivy a piseme tento denik.
Vecere na pokoji

Vecere na pokoji

Plaza Kennedy

Plaza Kennedy

Nejvetsi McDonald, ktery jsem kdy videl

Nejvetsi McDonald, ktery jsem kdy videl

Nocni ulice

Nocni ulice

Pohled z autobusiku

Pohled z autobusiku

Uvnitr autobusiku

Uvnitr autobusiku

Trziste

Trziste

Rezavy auto

Rezavy auto

Kaficko

Kaficko

Setkani s Adrianou

Setkani s Adrianou

Plaza Mayor

Plaza Mayor

Stara budova

Stara budova

Zebraci

Zebraci

Ulice

Ulice

Napsal/a biokys 6:49 Uloženo ve složce Peru Komentáře (0)

(Příspěvky 11 - 15 z 18) « Strana 1 2 [3] 4 »