Blogy na Travellerspoint

Jungle - 2. az 4. den

sunny 30 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

2.DEN - 13.6.2010 NEDELE

Druhy den rano v 7 hodin vstavame, abychom sa nasnidali, zabalili kemp a vydali se do sameho nitra jungle. Milton pro nas vybral delsi petihodinovy trek. Tato cesta byla trochu namahavejsi, nebot jsme na zadech meli nejen nase veci, ale take jidlo na tri dny (mouku, cukr, konzervy, atd.). Cestou jsme museli prekonat strom lezici pres reku, udrzet na nem balanc. Den pred tim na tom miste jedna Novozelandanka spadla do reky. Po ceste nam Milton ukazal strom, ktery indiani pouzivaji jako repelent. Jeho kura vonici po cesneku (spanelsky ajo) se natre na kuzi a odpuzuje havet ( moskitos). Pote se najednou oba Milton i Reina zastavili, opatrne sundali batohy a velmi pomalu naslapujice prisli az pod vysoky strom. Zavolali nas at opatrne jdeme k nim a ukazali nam dva kondory vysoko v korune stromu. Ve tri hodiny jsme dorazili k rece Beni, kde byly pripravene bambusove tyce pro postaveni kempu. Reina pohotove zacala pripravovat obed na ohni a my jsme roztahly plachty, jednu na zem a druhou jsme pouzily jako strechu. Na zem jsme si dali karimatky a kolem nich rozprostreli moskytiery. Po obede jsme se vydali na lov pirani. Kousek od jezera, ke kteremu jsme mirili , jsme pozorovali v korunach stromu tlupu opic, ktere prebihali a skakali primo nad nasima hlavama. Jakmile jsme dorazili k jezeru Limon, kluci zacali lovit pirane. Tato ryba, jakmile uciti krev je schopna sezrat zvire nebo cloveka za 5 min. Ma velmi ostre zuby a utoci predevsim v hejnech. Asi za hodinu urputneho boje kluci nachytali 8 pirani - ryby vydavaji opravdu zvlastni zvuk :-(. Za tu dobu se poradne setmelo a cesta pred nami byla docela dlouha, asi hodinu a pul. S celovkama na hlavach jsme velmi rychlou chuzi nasledovali naseho indianskeho pruvodce s machetou. Milton nam pri ceste k jezeru popsal jak smrdi misto, kde zije anakonda. Je to teple mistecko, ktere smrdi rybinou, citili jsme to po ceste asi tri krat. V jungli ziji anakondy dosahujici az 10 metru. Byla jsem dost vystrasena, ale padila jsem za jeho gumakama, sec mi sily stacily (pozn. Honza: Byla posrana az za usima a dobry 2 hodiny se mnou nemluvila). Honzik byl odvazny, ale makal taky :-). Bylo to dost zvlastni dobrodruzstvi. Jakmile jsme dorazili do naseho kempiku, Milton vzal dve male pirane , ktere pred tim napichnul na delsi klacek, rozpulil je a sli jsme spolecne na rybolov vetsich ryb. Presunuli jsme se do vedlejsiho kempu, kde bydleli Novozelandani a tam Honzik s Miltonem nahodili navnadu na dravce. Par lidi se k nam pridalo, sedli jsme si na dve velke klady a pozorovali prekrasnou nocni oblohu a padajici hvezdy. Milton posvitil asi do vzdalenosti 20 metru a ukazal nam oko loviciho aligatora. Novozelandani byli z teto skutecnosti dost nastvani, nebot se odpoledne toho dne na tomto miste koupali, nastesti se jim nic nestalo. Milton tvrdil, ze se krokodyli lidi boji. V noci se nam s Honzikem zdalo, ze neco obchazi kolem kempu. Rano nam Milton rekl, ze to byl jelen, ktery kdyz nas slysel funet a chrapat, radeji odesel :-)

3. DEN - 14.6. PONDELI
Nasledujici den po snidani pro nas Milton pripravil pul denni okruh jungli. Machetou odrizl list bananovniku a ukazal nam pri ceste zpet, jak rychle roste (za 4 hodiny asi 1 cm). O kousek dal nam predstavil narodni kvetinu Bolivie, jmenuje se Kartuta a ma 3 zakladni barvy cervenou, zelenou a zlutou, ktere se nachazeji na jejich narodni vlajce. Tato se dava na nos pro pobaveni. Asi po pul hodine jsme dorazili ke stromu, jehoz mizu indiani pouzivaji k vyrobe jedu Curare. Navic je cely strom obrostly spicatymi trny, coz dohromady s mizou poskytuje stromu perfektni ochranu. Jed Curare paralizuje nervovou soustavu, cehoz indiani s uspechem pouzivali pri lovu zvere a chytani ryb. Pokud se miza stromu dostane do oka je dotycny clovek okamzite oslepen. Dalsi zajimavy strom, ktery jsme videli, byl strom, jehoz kura byla pokryta obrovskymi, spicatymi ostny. Indiani tyto ostny pomazaly jedem Curare a postavili je jako past do cesty zveri. Pozdeji jsme se houpali na liane stejne jako tarzan :-). Pote Milton nasel jisty druh liany, ktera slouzi jako zasobarna a filtr vody, ze ktere se da pit voda v jungli. Ma take lecebne ucinky, pomaha cistit ledviny. Po navratu do kempu jsme vyrabeli z kokosovych orechu prstynky. Milton pro nas vyrobil prave nahrdelniky z kosti. Pred veceri z pirani jsme se vykoupali v rece. Mimochodem pirane jsou vytecna pochoutka :-)

4.DEN -15.6. UTERY
Posledni den naseho putovani jsme sbalili kemp, batohy a vydali jsme se na cestu zpet do zakladniho tabora. Sli jsme kratsi cestou, a proto jsme do tabora dorazili uz po trech hodinach rychle chuze. Dostali jsme posledni obed a vydali se na cestu k lodi, ktera na nas jiz cekala. Kousek od reky jsme narazili na mravenci dalnici vedouci pres nasi cestu. Tito mali mravenecci nosi na svych bedrech mnohonasobne tezsi a vetsi kusy listu z rostlin, nez jsou oni samotni. Jedna se o mravence strihace (angl. leave cutters). Nastrihane kusy listu si nosi do mraveniste, kde tyto kousky slouzi jako humus pro houby, ktere zde pestuji. Pri nastupovani do lodi se Anetce zasekla noha v hlubokem bahne a druhou mela jiz na lodi. Pri nahlem pohybu lodi se ji mezi nohama roztrhly kratasy vejpul, coz vsechny naramne pobavilo. Cesta lodi trvala dve hodiny a tak skoncilo nase dobrodruzne putovani jungli.

Jakmile jsme se ubytovali sli jsme znovu navstivit agenturu Mogli, s tim ze bychom radi jeli s nimi do pampy. Tento vylet delaji take jinym zpusobem nez ostatni agentury. Nejezdi do Madidy parku, ale na uzemi indianu, se kterymi maji uzavrenou dohodu. To vse se odehrava na konich. Mlada Irka nam ovsem rekla, ze bohuzel tento den nemaji dost zakazniku a doporucila nam jinou agenturu a sice Indigena Tour. Jelikoz ji zminovali take ve starsim vydani Lonely Planet a my jsme jsme byli velmi unaveni, rozhodli jsme se tridenni vylet, uskutecnovany predevsim na lodich, koupit. Vecer jsem zasivala roztrhane kratasy a Honzik skocil temer se vsemi vecmi do pradelny. Vypadali jsme jako prasatka :-(. Pozdeji jsme si zasli na vecu do Moskito Baru, kde jsme potkali i naseho pruvodce a Novozelandany a dali si s nimi par piv :-)

Stonozky

Stonozky

Rostlina

Rostlina

Kondor

Kondor

Hnizdo tarantule

Hnizdo tarantule

Rostlina

Rostlina

Anetka

Anetka

Indianka

Indianka

Indianska dcerka

Indianska dcerka

Ptak na strome

Ptak na strome

Piranhe

Piranhe

Zuby piranhe

Zuby piranhe

Chycene piranhe a propoceny Honzik

Chycene piranhe a propoceny Honzik

Svitani

Svitani

Svitani

Svitani

Nase snidane

Nase snidane

Milton nam ukazuje opice

Milton nam ukazuje opice

Vazka

Vazka

Kvetina

Kvetina

Ostny na strome

Ostny na strome

Stonozka

Stonozka

Demonstrace piti v jungli

Demonstrace piti v jungli

Milton mi dela nahrdelnik - pusu jako vzdy plnou koky

Milton mi dela nahrdelnik - pusu jako vzdy plnou koky

Skorpion, ktery nam lezl kolem ohne

Skorpion, ktery nam lezl kolem ohne

Takhle se o nas starali... dortik v jungli

Takhle se o nas starali... dortik v jungli

Nase skupinka

Nase skupinka

mravenci strihaci

mravenci strihaci

Rezervace indianu

Rezervace indianu

Cesta zpet

Cesta zpet

Napsal/a biokys 17:23 Uloženo ve složce Bolivia V kategorii ecotourism Komentáře (0)

Jungle - 1. den

sunny 30 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

12.6.2010 sobota

1.DEN

V devet rano jsme vyrazili na ctyrdenni vylet do Bolivijske jungle podel reky Beni. Spolecne s pruvodcem a kucharkou jsme se vydali na lodi (motorizovane velke kanoi) po proudu reky. Po dvou hodinove plavbe jsme dorazili do komunity Dos Hermanos, kde ziji obyvatele indianskeho kmene Tacana. Na jejich uzemi jsme si postavili nas prvni kemp a dostali vyborny obed, ktery uvarila nase dvouzuba kucharka Reina. Je ji 46 let , ma 8 deti a je zenou indiana Miltona, naseho pruvodce. Milton je velmi sverazny chlapik a jak nam postupne dokaze ma obrovsky prehled ve zdejsi faune i flore. Jeste pred obedem jdeme na drevo, kdy Honzik ma za ukol nasekat drevo macetou. po pul hodine zbesileho stipani svou praci dokoncil s velkym puchyrem na palci (od macety). Vsechny nase veci jsme nechali v zakladnim tabore a sli jsme na kratky pruzkum okolni jungle. Milton se zastavil u stromu, jehoz kura ma lecebne ucinky proti prujmu. Strom se pozna take podle toho, ze je uvnitr duty a ziji na nem ohnivi mravenci. Jsou to pekne zakerni mravenci, jak jsem se mohla presvedcit na vlastni kuzi ( prst). Jejich stipnuti pry pomaha proti revmatismu. Zatimco nam Milton vypravel o tomto stromu, na zemi jsem najednou zahledla velkou tarantuli. Milton nezahalel, zapalil cigaretu, jejimz dymem a se slovy "Marija, marija" uvedl tarantuli do klidneho stavu . Pote ji vzal do ruky, nasledne ji podal Honzikovi a pak mu ji dal na klobouk. Ja jsem se ji bala, a proto jsem s tarantuli odmitla manipulovat. Podivali jsme se ji na zoubky, pohrali si s ni a vratili ji do volne prirody. Pokracovali jsme a cestou zpet jsme videli dalsi stromy a rostliny, ktere se pouzivaji v indianske kulture k lecebnym ucelum. Pri prochazce nadhernou prirodou jsme narazili na tzv. 24-hodinove mravence. 24-hodinovi proto, ze bolest z jejich kousnuti trva cely den. Chvili pote jeden z techto zmetku kousl Honzika do dlane. Milton dokazal svou prislusnost k indianskemu kmeni a z blizke rostliny vytvoril lek, ktery zmirnil bolest na pouhe tri hodiny. Bolelo ho to az na kost. Tito mravenci patri k nejvetsim a take nejbolestivejsim. Dalsi co nam Milton ukazal byli termiti. Tito mali tvoreckove podobni malym mravencum se daji pouzit jako vyborny zdroj proteinu. Cehoz se vyuziva v boji proti komarum - prirodni repelent. Samozrejme jsme je museli ochutnat, chutnaji jako menthol :-). Pod dalsim stromem Milton nasel male kokosove orechy, ktere v sobe ukryvaji nekolik malych, ale tlustych cervu. Hned nam je strcil do ust s tim, ze to jsou nezbytne nutne proteiny pro nase telo. Chutnaji jako kokosove mleko. Dale nas zaujal strom, ktery pri proriznuti kury "krvacel". Barva jeho mizy byla krvave cervena a chut byla velmi trpka. Tato miza byla ucinna proti krecim. Cestou zpet do tabora nam Milton ukazal 40 metru vysoky strom. ktery mel 30 metru sirokou korunu a jeho stari nas pruvodce odhadoval na 500 let. Indianske kmeny pouzivaji tento strom pro komunikaci na velke vzdalenosti. Silny uder macetou do korenoveho systemu vyvola mohutny, hluboky ton. Zde v komurkach kmene je mozne se ukryt pred nebezpecnymi zviraty. Po navratu z jungle a po veceri jsme se seznamili se skupinkou peti Novozelndanu, kteri s nami prosli indianskym ritualem, ktery nas mel ochranit pred nastrahami jungle. Ritual se sestaval ze zvykani koky, piti whisky indiana (95% lihu) a zapaleni cigarety. Az tady nam indiani vysvetlili, jak se spravne zvyka koka. Do listku koky se vlozi predzvykane drivko (specialitka v teto oblasti) a posype se sodou, pote se pridaji dalsi listky koky, tomu se rika sandwich. Kazdy clen dostal do ust svou davku koky a nechal si protekat sliny pres ni. Milton zapalil cigaretu a vsadil ji do pudy kolem male jamy, kterou pred tim vyhloubil. Se slovy "Cecho nano pachamama" nam podaval whisky indiana, kterou jsme pak posilali dalsim spolusedicim. Kazdy z nas ho nasledoval a zapichl svou horici cigaretu kolem jamy. Pri vkladani do zeme bylo dulezite, aby popel ani cigareta neupadla na zem. Jakmile vsechny dohorely, tak nam rekl, ze ty co zustaly stat i s popelem jsou symbolem odvahy a sily. Tem, kterym popel spadl jsou pry lide v jungli slabsi. Cela indianska skupina ( Milton, Reina, Pedro - dalsi pruvodce a dalsi) se za nas pomodlili, aby nas jungle prijala a nic se nam nestalo. Kolem 22.00 hod. jsme se vydali do mistni tvrze na fiestu. Zde jsme se usadili na zidlich kolem dokola mezi prislusniky indianskeho kmene. Dostali jsme rucne vyrabeny chleb, whisky indiana, kaficko, veprove maso a canco - napoj z kukurice. Pred napitim whiskey jsme vzdy ulili trochu na zem pro pachamamu = maticku zemi. a pak to zacalo: jeden z indianu zapnul magnetofon a zacla diskoteka. Honzik si trsnul s Reinou na bolivijskou pecku a pak jsme se spolu vyparili do kempu. Sli jsme sami v noci jungli, kde slysite neskutecne mnoho ruznych zvuku, bylo to docela odvazne, ale s celovkama jsme to zvladli.
Nalozena lod

Nalozena lod


Odjezd z Rurre

Odjezd z Rurre


Sekam drevo machetou na ohen

Sekam drevo machetou na ohen


Jidelna

Jidelna


Nas zakladni tabor

Nas zakladni tabor


Nas obidek v jungli

Nas obidek v jungli


Indianske deti, ktere jsme potkali u reky, kdyz se myli

Indianske deti, ktere jsme potkali u reky, kdyz se myli


Vysmata Anetka z tarantule

Vysmata Anetka z tarantule


Vydesenej vyraz

Vydesenej vyraz


Zuby tarantule

Zuby tarantule


Tarantule na hlave

Tarantule na hlave

Napsal/a biokys 18:01 Uloženo ve složce Bolivia V kategorii ecotourism Komentáře (0)

Cesta do Rurrenabaque

...jedeme do dzungle

sunny 30 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

11.6.2010 patek

Toto rano jsme vstavali vstric novemu dobrodruzstvi. V 8.00 jsme nastoupili do mensiho letadla vojenske letecke spolecnosti TAM. Let byl docela v pohode. Jedine z ceho jsem mela pekne nadelano bylo pristani na hlinene ceste. Pri pristani letadlo nekolikrat poskocilo a pak zacalo brzdit, dost neprijemna zkusenost :-(
Po pristani jsme se ocitli v neuveritelne rozmanitem svete zelene,rostlin a zvirat. Vzhledem k pomerne velke vlhkosti zde bylo krasne teploucko. Po transferu z letiste jsme se ubytovali v hostelu, kde uprostred verandy byly pletene houpacky - hamaky, skvely relax. Cely den jsme ovsem stravili hledanim vhodne agentury pro nas vylet do jungle. Je jich tu 43, takze zadna sranda. Vetsina agentur nabizi stejne sluzby, vylet do pampy nebo do jungle. Pampa je zajezd predevsim na lodi, kde jsou k videni ruzne druhy zvirat zijici u reky. Pri vyberu jungle se cestovatele premisti do nitra pralesa a zde pozoruji zvirata, ruzne druhy rostlin, ale predevsim se uci, jak prezit v jungli. Po dlouhem hledani jsme si vybrali agenturu Mogli Tour, kterou zalozila pred tremi lety ceska Tereza. Na jejich nabidce nas nejvice zaujal fakt, ze maji program velmi flexibilni pozadavkum klienta a poradaji vylety do uplne jine casti palesa, nez ostatni prodejci. Zaplatili jsme ctyrdenni vylet (2000 Bolivanu, coz je asi 6000 kc) a sli si dat kavicku do restaurace s verandou. Pozoravali jsme zde krasne zbarveneho papouska a na protejsi ulici divokou opicku, ktera se do mesta nejspis zatoulala. Na tomto mestecku byla uzasna nejen priroda, atmosfera, ale take to, ze zde jezdilo minimalne aut. Vetsina dopravy se uskutecnovala na motorkach, ktere tolik nenici ovzdusi.

Opice v meste

Opice v meste


Rurrenabaque - mesto v dzungli

Rurrenabaque - mesto v dzungli


Anetka v hamace

Anetka v hamace


Kvetina

Kvetina


Letiste a nase letadlo

Letiste a nase letadlo

Napsal/a biokys 17:24 Uloženo ve složce Bolivia V kategorii ecotourism Komentáře (0)

La Paz

cesta do Bolivie

sunny 25 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

9.6.streda

Tento den se nic zvlastniho nedelo. Cekali jsme totiz na autobus, ktery odjizel do Bolivie ve 22.00 hod. Rano jsme skocili na snidani, byla jako obvykle kontinentalni ( 2 housky, marmelada, maslo, kafco a dzusik). Meli jsme krasny vyhled na starobyle namesti Cuzca s historickou katedralou a palacem. Po snidani jsme si odpocinuli na hostelu a psychicky se pripravovali na dlouhou cestu autobusem do LA Pazu - hlavniho mesta Bolivie.

10.6. ctvrtek

Cely rozlamani se probouzime ve 4 hodiny rano v peruanskam mestecku Puno. Toto se nachazi na okraji nejvyse polozeneho jezera na svete Titikaka (3803 m.n.m.). Venku je docela zima a proto jsme se uchylili do restaurace na nadrazi. Zde meli uz pripraveny ohrivace na zmrzle nozky. Po snidani jsme vyrazili dalsim autobusem od spolecnosti Tour Peru do La Pazu. Asi po dvou hodinach jsme dorazili na peruansko-bolivijskou hranici, kde jsme predlozili doklady a dostali razitka do pasu. Honzik nemohl vydrzet a hned si na Bolivijske strane nakoupil jejich pecivo. No musim uznat, ze ceny jsou zde mnohem prijatelnejsi :-) Po dalsich ctyrech hodinach v autobuse jsme dorazili do Capacabany, velmi pekneho bolivijskeho mestecka na pobrezi Titikaky.
Puno a Copacabana se lisi tim, ze z Puna je moznost dostat se na ostrovy Uroz- indiani, zijici na plovoucich rakosech.Z Copacabany je zase jednodussi pristup na ostrov slunce Isla del Sol.Rozhodli jsme se pri ceste zpet z Bolivie navstivit Puno.
V Copacabane jsme totiz stravili dve hodiny, kdyz jsme cekali na pristaveni dalsiho autobusu. Prosli jsme si zde hlavni ulici tohoto malebneho, turistickeho mestecka. Honzik mel velkou chut na pstruha, vyloveneho primo z jezera. Byl vynikajici ;-) U obidka jsme se opalovali v ratanovych sedackach a kochali se skvostnym vyhledem na pruzracne ciste jezero kolem nehoz se rozprostiraji velehory.
Tour Peru mezi tim vymenilo autobusy a my jsme se vydali na dalsi cestu. Po nekolika hodinach, kdy jsme konecne usnuli, nas ridic vzbudil s informaci, ze tady konci silnice a musime jet na druhy breh lodi. Celi ospali jsme vystoupili z autobusu a v mistni prodejne jsme si koupili listky na lodicky. Zvlastnisti bylo, ze bolivijci tady prevazeji vsechny autobusy a auta na motorovych vorech. Pote jsme dorazili do La Pazu. Mesto La Paz je nejvyse polozene hlavni mesto na svete. Nachazi se v rozlehlem udoli a kolem se tyci obrovske hory.Zije zde 800 000 lidi.Toto mesto na me moc dobry dojem nezanechalo, na okrajich je binec jako v Lime a lide zde casto stavkuji. I v den, kdy jsme sem dorazili, tady byla stavka. Proto jsme rychle skocili na taxi a uhaneli do letecke spolecnosti TAM. Honzik tesne pred zavirackou koupil letenky do mestecka v jungli Rurrenabaque a pak jsme se ubytovali v prvnim lepsim hostelu, tento se nazyval Adventure.Byli jsme docela prekvapeni kolik zde bylo ubytovanych anglicanu, rekla bych tak 90%.Bar, ktery se nachazel v tretim patre byl uplne narvany, hrala se tu anglicka pop music a tocilo se pivo bez peny. Usoudili jsme, ze to neni noc pro nas a po veceri jsme sli spat.

Pstruh na brehu jezera Titicaca

Pstruh na brehu jezera Titicaca

IMGP2449.jpgIMGP2448.jpgIMGP3311.jpgIMGP3309.jpg

Napsal/a biokys 17:16 Uloženo ve složce Bolivia V kategorii bus Komentáře (0)

Machu Picchu

ztracene mesto Incu

sunny 22 °C
Zobrazit Peru and Bolivia na mapě uživatele biokys.

6. 6. 2010 Nedele
V osm vecer jsme meli na namesti u fontany sraz s mou spoluzackou Adrianou, ktera se toho casu take nachazela v centru Cuzca. Zasli jsme spolecne na pivecko a podelili se o zazitky z cestovani. Byl to prijemny vecer, kde jsem vypil 3 male piva, po kterych jsem mel rano kocovinu :-D. Holt vysoka vyska dela sve. Pres internet jsme jeste pred tim zarezervovali zpatecni listky na vlak do Aguas Calientes, mesta, ktere je vstupni branou do rise Inku - Machu Picchu. Listky nas stali celkem 192 USD. Dost penez na par kilometru vlakem. Bohuzel ale turista nema jinou moznost, jak se do Aguas Calientes dostat. Dalsi moznost je absolvovat jeden z vicedennich treku (Inca trail, Salcantay), na ktere ale bohuzel jiz nezbyva cas. Nicmene cenove se obe moznosti prilis nelisi.

7.6. 2010 Pondeli
Rano vyrazime smerem na nadrazi. Bohuzel kvuli sesuvum pudy v predeslych mesicich je doprava na MP ponekud komplikovanejsi. Vlak totiz nejede primo z Cusca, ale az ze vzdalenejsiho 88ho kilometru smerem na Aguas Calientes. Do tohoto bodu vozi turisty pouze minibusy. Vubec nam nebylo znamo, ze tyto autobusy odjizdeji z jineho nadrazi, nez puvodne vlaky. Nicmene tuto skutecnost dosud nevnimaji ani nekteri mistni taxikari, jak nam dokazal smudla spinavej, kteryho stopla Anetka. Za 3 soly nas samozrejme odvezl na vlakove nadrazi, ktere nyni slouzi jen jako prodejna listku. Ihned na to nasledoval presun s dalsim vychcankem, ktery nam nejprve tvrdil, ze pracuje pro drahy a ze transfer je zadarmo, aby o par minut pozdeji skemral o 4 soly. Nebyt intervence Anetky, nedostal by nic. Takhle jsem mu dal zbyle 2 dolary, ktere jsem mel v penezence. Proste taxikari jsou vsude na svete stejny degeni. Pote nasledoval konecne jiz presun minibusem do Ollaytantambo, kde na nas cekal vlak, ktery jiz konecne miril do Aguas Calientes. Vlak byl pekne proskleny a tak jsme mohli obdivovat, kterak prostredi pomalu prechazi z vyprahle kopcovite krajiny do dzunglovite hlubokych uzkych udoli, do nichz se zarezavala divoka reka, prodirajice si cestu mezi obrovskymi kameny. Krajina tak pomalu prechazela v tropickou scenerii. Kolem 13. hodiny jsme konecne dorazili do AC. Ihned pote, co turista vyleze z nadrazi je nedobrovolne vtazen do srdce trziste, ktere je nalepeno primo na nadrazi. Zrychlenim kroku a pohledem do zeme se skromny turista lehce ochrani pred neustalymi a stale vice otravnejsimi ataky od prodejcu ruznych cetek a "mistnich" vyrobku. Proklouzli jsme z jejich sparu a behem dalsi pul hodinky sehnali az necekane levne ubytko v hostelu John. Cena za pokoj na noc byla 40 SOL. Coz je v prepoctu asi 300 Kc. Tak jsme se tedy ubytovali a zasli si na obidek, ktery byl o dost drazsi nez napriklad v Cuzcu. Super turisticka pevnost se holt nezapre. Vecer jsme si koupili snidani a sli spat abychom mohli vstat ve 4 rano a pokusit se dostat mezi 1. 200 lidi, kteri maji moznost vysplhat na Wayna Picchu. Jinak musim uznat, ze Aguas Caslientes se mi jako mestecko moc libi. Uprostred proudi horsky potok, ktery se ihned za nadrazim napojuje do silneho toku reky, ktera doprovazi koleje zeleznice. Celkove ma mestecko takovou tropickou atmosferu, na kterou se moc tesim do Rurrenabaque v Bolivii, kam se za nedlouho chystame.

8.6. 2010 Utery
Rano vstavame ve 3:30, abychom se zaradili do fronty lidi, kteri se pokouseji dostat nahoru mezi prvnimi. Dorazili jsme na zastavku ve 4 hodiny rano a uz tam bylo dobrych 50 lidi. Nekteri utikali pesky nahoru, aby tam byli drive nez autobusy. Jizdenka autobusem stala 7 USD na osobu. V 5:30 jsme vyrazili tretim autobusem, coz pro nas znamenalo, ze jsme se i se zapoctenim chodicu dostali na 240. misto, tedy ze muzeme na Wayna Picchu vylezt az v druhe skupine. 1. skupina jde v 7, druha v 10. Kazda cita 200 lidi. Vice lidi se tam proste denne nedostane. Wayna Picchu je takovy ten znamy ostry kopec, ktery se tyci nad samotnym MP a ze ktereho je famozni pohled dolu na ruiny MP. Nemeli jsme tedy sanci dostat se tam v 1. vlne a proto jsme v pul sedme rano zacali stoupat na protejsi vrchol ze ktereho jsme poridili nektere sexy fotky :-D. Pote jsme se nasnidali (snidane s nejhezcimi panoramaty v mem zivote) a sestoupili zpet na MP. Prochazeli jsme chvilku mezi zelenymi teraskami a fotili si okoli. Po celem MP se prochazeji lamy, prvni lamy, ktere jsme v Peru videli. V deset hodin nadesel cas vystupu na Wayna Picchu. Byl jsem dost prekvapen, ze vystup byl pomerne technicky obtizny a nebezpecny vzhledem k obrovskym srazum, kolem kterych se klikatila uzka cesticka, ktera splhala na vrchol teto hory. Cesticku obcas vystridali schody, nekdy jistene provazem. My s Anetkou jsme meli dobre boty, ale mnoho neinformovanych turistu melo na nohou pouze boty typu balerinek, cvicek nebo tenisek. Dost lidi tam nadavalo na velkou obtiznost vystupu a malo zajistenych useku. Dost lidi vylozene trpelo pocity zavrate z obrovske vysky. Musim ale uznat, ze seshora byl krasny vyhled i kdyz obcas s neprijemnym pocitem v zaludku. Po sestupu z WP jsme se jiz odebrali ke vstupni brane, kde jsme si koupili za nekrestanske penize piti. Dolu jsme sli pesky a uzili si tak hezkou prochazku dzungli. V AC jsme si dali obed a kafco a cekali na vecerni vlak, ktery nam jel v 19:00. Cesta vlakem probihala pote v poklidu do doby nez jsme dorazili k mistu, kde se zpet prestupuje na minibusy do Cuzca. Zde vladnul naprosty chaos ukazujici na peruansky smysl pro organizaci :-). Asi po hodine jsme konecne odjeli. Cesta ubihala pomalu, nebot kvuli stavce zemedelcu, byly celou cestu po silnici zabrany, ktere museli busy opatrne projizdet. Kratce po pulnoci jsme konecne dosahli opet naseho skveleho hostelu v centru Cuzca. Unaveni jsme klesly do postele a usly.

Atrium naseho hostelu Pirwa

Atrium naseho hostelu Pirwa

PeruRail train

PeruRail train

Hordy turistu

Hordy turistu

Se zaujetim pozorujeme ubihajici krajinu

Se zaujetim pozorujeme ubihajici krajinu

Dzungle z vlaku

Dzungle z vlaku

Aguas Calientes

Aguas Calientes

Usmevavy turista

Usmevavy turista

Ve fronte na bus = 4 rano

Ve fronte na bus = 4 rano

2 lamicky

2 lamicky

Lama a Anetka

Lama a Anetka

Ranni rozbresk na Machu Picchu

Ranni rozbresk na Machu Picchu

Hrdlicky na Machu Picchu

Hrdlicky na Machu Picchu

Hrdlicky na Machu Picchu

Hrdlicky na Machu Picchu

Anetka

Anetka

Anetka na Machu Picchu

Anetka na Machu Picchu

Anetka na Machu Picchu

Anetka na Machu Picchu

Honza na Machu Picchu

Honza na Machu Picchu

Machu Picchu

Machu Picchu

Pohled z Wayna Picchu

Pohled z Wayna Picchu

Oba na Wayna Picchu

Oba na Wayna Picchu

Honza na Wayna Picchu

Honza na Wayna Picchu

Honza na Machu Picchu

Honza na Machu Picchu

Machu Picchu

Machu Picchu

Aguas Calientes

Aguas Calientes

Kvet

Kvet

Trh v Agua Calientes

Trh v Agua Calientes

Napsal/a biokys 14:04 Uloženo ve složce Peru Komentáře (2)

(Příspěvky 6 - 10 z 18) « Strana 1 [2] 3 4 »